Nostalgie

Kdo mě schová v náruči své,
ve stínu lamp v noci mdlé.
Kdo mi pomáhá vytvářet slzy,
utopí moře - pozdě je brzy!

Kdo našeptává, když ticho mlčí,
po stěnách dešťů naděje prší.
Zrnko naděje slyší vlků vití,
do očí padá, bojí se lidí!

Moje přání,
Tvoje přání,
spletu s nití,
už nás nikdo nechytí!

Na tvých rtech stále žije nostalgie,
já už vím…