Ve spárech otazníků...

Ve spárech otazníků...

Usínám v objetí,
které se náhle mění v prokletí,
svírá mě neustále,
pomalu dusí,

najednou vidím černobílý svět,
nic na tom nespraví barevný květ,
darovaný z přátelství,
které nemá začátek,

v utápění slz co nemají počátek,
proč nepustí mne ze spár svých hnátů,
co neznají slitování...?
Prosím, daruj květinu a dovol pousmání,

nepustím tě z náruče,
snaž se neuvadnout,
zaleju tě láskou...

...jen nepouštěj mne zpět...

.....chci se radovat.....

........s tebou.......

***

...kdyby jsi věděl
Autor padající do neznáma, 31.03.2008
Přečteno 302x
Tipy 5
Poslední tipující: zlomený a nanicovatý -__-, Simísek, come-past
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

tahle je vážně moc hezká

25.06.2009 11:11:00 | zlomený a nanicovatý -__-

líbí

Smutné, přesto tak nádherné

31.03.2008 19:22:00 | come-past

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel