Pravítkem ti vyměřím čas
myšlenky vysypu
zpod ztržených rukávů
a budu se smát
vzpomenu si
jak se včera
zas zoufalo nad střechami
a doufalo
a umíralo…
a ty
plácající
se každodenně
(se mnou či beze mě)
v kousíčcích krve a viny
tak jako jsem
se já
na včerejšek zapomněla
prozvracela
prosnila
den…
tak jako ty
celá
pravá, levá
nezlomená
zalomená
otáčíš se v půlkruhu
/ač tvůj svět
do omrzení
sazí čtverce…/
netušit
jak já to všechno měla
to co nemá
a nedá se
prozradit
ptát se
kam jít včera
a k dnešku
být sotva blíž
Přečteno 285x
Tipy 2
Poslední tipující: Pišák
Komentáře (0)