Samota

Tiše v rohu na ruku si píšu, v hlavě prázdno a víc nic.
Však vím, že si to vše slížu a té bolesti bude víc.
Srdce bolí, duše slábne černá tma už na mne sáhne a já jen sedím tiše v rohu, je tam zima, je tam temmno a tma, jak zlý sen nebo jen nekonečná hra.
Je to zbytečné?
Já ompravdu nevím, a tak tiše v rohu sama se sebou sedím.
samota srdce, potichu sténá, teplo v ruce, mé ubývá.
Hvězdy svítí, měsíc však strácí svoji zář, jako já teď skrývám, svojí tmavou tvář.

Nechci se dívat, nechci se smát, chci jen umřít a do očí si stále lhát!...