Všední deprese

Mizím v zaprodání, mizím v louži,
kůží projíždí lechtivé dýky bodání,
končetiny sžírají nekonečné lži!
Brodím se v zátoce snové,
oční víčka schnou pod náporem žáru,
proč najednou má být všechno nové?!
O běhu času nemám páru!
Usínám ve spárech noci,
s kravou dečkou až přes hlavu,
podléhám její moci,
ztrácím se v hnijícím davu!!