Nádraží smutku
Nádraží smutku
Anotace: Všem objetí a pohlazení - ať smutek se vám jen v radost změní...
Ač jaro se pomalu rozbíhá po kraji.
Stromy si z květů začaly oblékat šat.
Mám už jen chviličku,
dostanu pak kytičku,
až navěky půjdu spát.
Smutné to nádraží, kam vlak odváží
a mě zčerná svět.
Předlouhá čekání,
nyní jen pokání,
chvíle, co zebe jak led.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Je to krasny a taky smutny... Nejak nevim co k tomu dodat.. dosly slova...
14.04.2008 14:04:00 | Someday
Děkuji moc...všem
Inspirace o vlaku...krásné a děkuji...smutek převládá - plně mě ovládá - ale snažím se ještě žít - chvilku zkusit tu být...
10.04.2008 11:10:00 | toužím.jít.dál
Jitunko! Píšeš krásně, ale proč stále tolik smutku?
Napíšeš optimistickou anotaci a pak zase sklouzáváš do smutných představ... Zkus psát vesele i dál, představ si, co by se Ti líbilo a napiš to! Vždyť to umíš! Pro inspiraci jsem Ti sem něco hodil...Neboj se a zkus to!
V dáli už houká můj veselý vlak,
vyjede z tunelu a jako drak
s sebou mne uchvátí,odveze v dál,
smutek se vytratí s větrem co vál,
kol trati květiny budou zas kvést,
pojedu skrz louky i spoustou měst,
tam v dáli čeká mne touha mých snů,
proto já nadějí jak uhlík žhnu...
CYRano byl skvělý básník i bojovník, který se hned tak nevzdával ani v e zdánlivě beznadějných situacích . I roboti to vědí a zkoušejí Ti napovědět...
09.04.2008 20:56:00 | Kozoroh 1