Vyženu tě!

Každý posraný ráno, který musím vstát,
vrací se mi pocit, že mám tě stále rád.
A po tom všem, co jsi udělala,
divím se, že má láska neumřela.

Tvá láska za nic nestála,
když se takhle vytratila!

Tak proč musím k tobě pořád tolik cítit?
Proč nemůžu to nechat jen tak jít?
Že já vůl do tebe tolik víry dal,
teď jen abych toho litoval.

A nejspíš někde v srdci ti pořád věřím
a tak dál sám sebe jen mořím.
A ty už jsi asi někde úplně jinde,
Tvé city zmizely až příliš rychle.

I přes všechnu nenávist, ti přeji jen to nejlepší,
protože já tě vždy miloval a byla jsi mi nejdražší.

Kéž bys ze mě vypadla, tvůj tep, pohled i dech vymazat,
Kéž bys mě nepotkala, už nechci tě dál milovat!