Trpitel šedých tváří

Rozžatá města
stíny vysouší hvězdy
do podob
magických bodů zelených
a ony
upřeny
na oči zvědavé
žárem pekelným
vnášejí do duší děs
aby šálou mlhy sychravé
zadusily zatajený dech
který zkřehnul žalem neurčitým
nad echy výkřiků
lačných samiček
co mládence utratit nechaly
pro větší slávu života
kde i Smrt si na své přijde
namlsaná slzou ocelové modře
která zatuhla u řeky
bez břehů
bezmocná
že opuštěna plavcem byla
ve chvilce obřadné
ve které zpupný chechot
kardinálů
žehná v blescích nebesům
a jejich světlům magickým.