Věčné zklamaní

Dnes spolu umřeme, múzo,
ale bude to krásné, slibuji.
Na křídlech andělských my vzlétneme k nebesům,
pak spadneme lehce,
stejně jako padají naše sny.

Budeme se dívat za světlem dokud v dáli nezmizí
a my se neztratíme v tmách.
S úsměvem na tváři
mi do posledních chvil budeme vzpomínat na krásné dny,
na první poznání.
Poznali mnoho krásy, ale chtěli jsme víc.

Odvracím se od tebe svou tvář,
abys neviděla jak po ní stékají slzy,
jsou slanější než když plakal jsem poprvé.
To jsem však plakal krásou...
Dnes se slzy míchají s hořkostí,
dnes totiž vše skončí.

Náš společný smích zní víc jen ve vzpomínkách andělů,
těch, kteří stáli při nás, ale kterým jsme se vzdálili.

Sbohem má múzo, děkuji za všechno…