Smutek

Sedím v místnosti ze čtyřmi stěnami,
a čtyřmi rohy a brečím.
Jsem smutná a nemůžu si pomoct,
tak jen brečím stále brečím.

Vzpomínám na tebe lásko moje,
smutek v slzách utone,
a nikdo neví proč jsem smutná.
A proč v slzách utonu?

Řeknu ti to,
protože ty jsi mi zlomil srdce,
a já nevím proč,
tak brečí moje srdce.

A to všechno kvůli tobě.
Nenávidím tě.
A ani nevím proč. A proč?
Kvůli tobě.