Nejsi lepší než já

Jen si ještě zkus vybavit,
vzpomínky trochu oživit.
Když byl jsem ještě tvůj anděl,
co na nohy tě svým zájmem stavěl.

Já jsem si jenom tvoje štěstí přál,
a každým dnem se o tebe bál.
Snažil jsem se, aby jsi lásku cítila,
a abys se mnou šťastnou byla.

Jenže já na tom taky nebyl vždy dobře,
toužil jsem často po tvé podpoře.
A jak jsi se ty kolikrát chovala?
Akorát jsi se otočila, a utíkala.

Pak jsi si sama vyčítala,
že pomoci jsi mi nedala.
A pak jsi i mně vyčítala,
že náladá má tě takto tížila.

Opravdu jsi mi nemohla pomoci, jak jsi si říkala?
A nebo jsi mi ve skutečnosti nikdy pomoct nechtěla?!
Vždyť stačilo přeci jen tak málo,
trochu pochopení za to snad stálo?

Ale ty.

Moc jsi mi ublížila,
taková bolest ve mně nebyla.
Opustila jsi mě s tím, že už ve mně nemáš anděla.
Ale byla jsi to právě ty, která křídla moje pálila!

Ať na sebe se podívám, že troska prý jsem já,
zvolila jsi další útěk, kdo zbabělec je rozum hned dá!
Ach lituji toho, že jsem ti srdce dal,
byla to chyba, že tebe jsem miloval.

Nakonec jsi mě nechala,
jen aby ses pocity mými netrápila.