Řeka bez tváře

Do pozdních nočních hodin jsi popíjela víno
Tak kyselé, tak sladké
Zatímco pod tvýma nohama plynula tichá řeka
Tak líná, tak bystrá
Její tvář se objevila vždy, když nahnula jsi se
a tvé vlasy zvířily její hebkou mokrou pleť
Seděla jsi tam, na kamenném mostě do pozdní noci
a přemýšlela s číší v ruce, co vlastně jsi
do nekonečna omýlaná věta řekou pod tebou tekoucí
jsi člověk, dívko tmavovlasá, ať chceš či ne
nechci!
V brzkých ranních hodinách zaschlé skvrny vína pěly
tak sladkou, tak kyselou píseň
Zatímco pod mostem plynula tichá řeka
tak čistě krvavá
neměla tvář...