Minulost

Každou noc v mých snech tě vidím,
jak stoupáš do nebe,
dnes naposledy tu klečím,
víš,že vždy jsem tu byla pro tebe.
Mrtvý chlapec je naživu,
je však bez citu.
Zbyl mi po tobě jen sen a vzpomínky
z očí kanou mi slzy jako kamínky,
nemám žádné tvé fotky,žádné psaní
i když mám tu od tebe pár básní.
Pamatuju na hlas tvůj,jak říkaval mi:
"Otři si slzy dobře víš že pláč ten nic už nespraví."
A vínem přiťukli si na zdraví.
Byl jsi tu jen pro mě,
stále jsem v tobě viděla světlo,svojí sílu,
vzpomínám jak vyprávěl si mi
o vlcích a nekonečném obzoru.
Jak lituji všeho co jsem řekla,
touží má duše po minulosti?
Za vinu jsem si tvou smrt dala,
zachovala jsem si hrdost a zbytek chladnosti.
Jsem ztracená v temnotě a mém strachu,
mé srdce krvácí,
v očích mám zrnko prachu,
má duše se ztrácí.
Ničím sama sebe
slyším hudbu z nejhlubšího lesa,
jak moc mi připomíná tebe,
už budu navždy ta špatná.
Nechte mě být v mé bolesti,
má duše je ztracená v temnotě,
rozdával jsi samé radosti,
já znala jsem jen tebe.
Stále bojuji o svůj život
a neskrytě brečím,
jsem jen mrtvý bod,
a právě na tvém hrobě klečím.
Trápení lidského srdce
má duše je ztracena v temnotě
jsem pořád ta bojovnice
řekni mi proč,PROSÍM TĚ!
Zbloudilá dívka jde po stezce
má zkrvácené srdce
přesto miluje a ví...
...že ty...
...ŽIJEŠ DÁL...