Dnešek je krutý...

Dnešek je krutý,
mé oči jsou smutný.
Tělo nechce vstát,
ale nechce ten boj vzdát.

Ale proč tu vlastně být,
v bolesti a utrpení žít.
Já už ani nevím-jak dál,
život se mi pěkně vysmál.

Dnešek je mi hrozným dnem,
asi na lepší život je jen sen.
Ale já toužím ještě štěstí najít,
ne takto brzy a uboze pojít.

Dnešek je krutý a to moc,
cítím jen bolest a bezmoc.
Chci si vžít život a zároveň žít,
no, takové myšlenky není normální mít. /vím/

Chci ještě žít, ale když ničí bolest mě,
tak zase toužím, ať již to vše pomine.
Nechci už tolik zničena být,
o lepším životě jen tady snít.

Tak nevím, kde tu sílu vzít,
trošku zdravíčka konečně mít.
Nevím, zda žít či umřít,
nu je to takový náhlý pocit...

(mám vás ráda...nevím, jak dál...děkuji, že jste...)