smutná alej

Šla alejí chůzí pomalou
s duší celou bolavou,
slzy jí po tvářích stékaly,
tyhle oči už moc dlouho plakaly,
nikdo nezná její žal
a dívka chodí alejí dál,
dál alejí plnou stromů,
snad nikdy nechodí domů,
čechrá dívce vítr vlasy,
nikdo nevidí její vniřní krásy.