Zas jednou,...
Zas jednou,...
Anotace: konečně se mi podařilo vyjádřit situaci, ve které píšu některé své básně.
Do mého srdce temnota padá,
zas sem tak náhle,
ukázala Slunci svá záda.
Do mého srdce temnota padá,
vždycky tak bojuji,
však přec jí mám ráda.
Po krásných slunečných dní dlouhém sledu,
opět se náhle,
zjeví v mém srdci kus mrazivého ledu.
Po krásných slunečných dní dlouhém sledu,
plíživě tiše,
vloudí se cos divně teskného do mého pohledu.
Potom již nemohu vesele se smát,
chci jen tiše sedět,
a se svými myšlenkami další boj hrát.
... zatím byly všechny vítězné.
Co ten další?
zas sem tak náhle,
ukázala Slunci svá záda.
Do mého srdce temnota padá,
vždycky tak bojuji,
však přec jí mám ráda.
Po krásných slunečných dní dlouhém sledu,
opět se náhle,
zjeví v mém srdci kus mrazivého ledu.
Po krásných slunečných dní dlouhém sledu,
plíživě tiše,
vloudí se cos divně teskného do mého pohledu.
Potom již nemohu vesele se smát,
chci jen tiše sedět,
a se svými myšlenkami další boj hrát.
... zatím byly všechny vítězné.
Co ten další?
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.