Chápu...

Chápu, proč tolik bolesti, že?
Co na to říci, prostě má duše to nezapře.
Co více udělat, ať mohu jen zvesela psát,
zatím mi není přáno, nemá mě život rád.

Nechci se rouhat, ale je ještě touha,
žít, neumírat zaživa, prožít něco, myšlenka pouhá.
Já to vše chápu, tak už mě prosím netrap,
chci najít lásku, žádný peněžní poklad.

Proč nemohu, proč mám trpět vším,
láskou, zázemím i zdravím?
Bojovala jsem, ale přišel konec sil,
no tak, sic jsi se nemýlil...ublížils.

Kudy kam mám nyní jít?
Co mohu ještě zde prožít...
Asi nic, tak jen hloupě píši,
miluji tuto naši "literní" říši.

...veršíky všem...
(více není co dodat, jediné : Mám vás ráda)