Nemůžu se na sebe ani podívat

Výčitky sám sobě kladu,
všechno padá na mou hlavu.
Tak jen se na svůj odraz podívat,
je tu zase čas si všechno vyčítat.

Že svět se mi protiví,
že snaha má nic nespraví.
Že připadám si odporný,
že můj život je tak marný.

Že jsem všechno dávno vzdal,
že nechci jít dál,
že jsem se tolik bál,
že jsem se zamiloval.

Že tu ještě jsem,
že žiju starý sen,
že nechci další den,
že trápím se jen.

Že jsem lepší nebyl,
že jsem nežil ale přežil,
že jsem se odsoudil,
že jsem se pohřbil.

Ale jsou i věci, za kterými si stojím,
je jich málo, ale já už se nebojím.
Ačkoliv v lidi víru už těžko mít,
překonám se a zkusím žít.

I kdyby se nikdy nemohl naplnit můj sen,
Říkám vám, že z toho chci ven.

A to hlavně těm, kteří
v můj život ještě věří.