...Sama...
...Sama...
Anotace: Bez rýmu... bez řádu... prostě jen tak... ... Stejně jsou pocity bez pravidel...
...Sama...
Prázdnota uvnitř, prázdnota venku...
A přesto tu něco je...
Uvnitř, i venku...
Je to blízko, témeř na dosah...
A přesto - tak vzdálené...
Vítr vane...
Listí v korunách stromů šeptá a tančí...
Hladina jezírek se čeří...
Šosy kabátů, pramínky vlasů...
Tančí s větrem, v jeho rytmu...
Ne však ty mé, ne ty mé...
Dlaň směřuje ke tváři...
Jemný a láskyplný dotyk...
Tolik citu, tolik lásky...
Hladí jemnou a svěží pleť...
Ne však tu mou, ne tu mou...
Prázdnota uvnitř, prázdnota venku...
A přesto tu něco je...
Uvnitř, i venku...
Je to blízko, témeř na dosah...
A přesto - tak vzdálené...
Vítr vane...
Listí v korunách stromů šeptá a tančí...
Hladina jezírek se čeří...
Šosy kabátů, pramínky vlasů...
Tančí s větrem, v jeho rytmu...
Ne však ty mé, ne ty mé...
Dlaň směřuje ke tváři...
Jemný a láskyplný dotyk...
Tolik citu, tolik lásky...
Hladí jemnou a svěží pleť...
Ne však tu mou, ne tu mou...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Mno jo, 18, kde jsou ty časy...Moc dobrá básnička,jde na dřeň. Je paráda,že se stále někteří (noví a noví) nebojí psát o svých pocitech zčerstva. Jsme všichni sami,protože se neznáme. Ani jiné, ani sebe.Překbvapujeme se (a deprimujeme i povznášíme) neustále. Dost důležitá část života. Moc důležité, kdo si to uvědomí.
30.05.2008 23:39:00 | litisabusus