Nůž a krev...

Vzala na sebe nůž,
nechce tu býti už.
Zkažený svět, hnusný život,
nůž ji nyní srdce "probod".

Stéká krev, je na čase,
končí život, je po kráse.
Chtěla ještě najít sílu,
ale nesvedla to, ztratila víru.

Šla na onen svět, ač toužila,
dlouho se ale moc soužila.
Nyní chce říci, má vás tu ráda,
jen na literu není zrada.

Jsou tu lidičky, kterých si moc cení,
tento svět již cit a srdce nedocení.
Poslední své síly dává sem,
tak si je prosím každý vem.

Nůž jde od srdce k břichu,
nechtěla dojít k takovému hříchu.
Ale musí, už nemůže dál žít,
nelze naději žádnou najít.

Krev stéká, je rudá a sladká,
smrt to asi nebude ale krátká.
Pomalu teče krev z těla,
dívka je celá rozechvělá.

Tak vezme ještě na sebe opět nůž,
bodá do žil, tak vem si mě smrt už.
Zoufale křičí, tohle ona nechtěla,
bohužel, konec...prostě umřela.