Samotné vzlyky

Pláču, nad tebou, zase.
Kéž občas bys přemýšlel, drahý.
Objímám - sama se, v pase,
víš, ne každý je zcela zdravý.

Své vzlyky nechám si pro sebe,
v držení bolesti oči zavírám.
A horké líce slza zazebe,
v minutě přítomné zoufalstvím umírám.

Tolik Ti vadí věci mě vlastní,
výčitek kupa se navršila.
A já zas sama, se svojí básní,
hledám slova, co by utišila.

Podezření - na triko hází,
že se lží se potýkám, už se nebráním.
asi mi opravdu podstatné schází,
abych ač na chvilku byla ideí.

Strach je zas na místě, žaludek bolí,
ruce se třesou, výčitky zní.
Přes tohle všechno, zato mi stojí,
být každou sekundou, stále jen s ním.