(Malá) pocitová

(Malá) pocitová

Anotace: S určitými věcmi se musíte vypořádat sami, poprat se s nimi ve své hlavě...Asi jako když jste dlouho nebrečeli..A pak přijde něco, z čeho vám vyhrknou slzy do očí rychlostí, jakou byste nikdy nečekali...(napsána 13.6.2008)

S tímhle se musím poprat sama
sama bolest odrazit
sama se sebou zápasit.

Tak hloupá...ten náhlý zvrat
je slyšet mezi pološeptanými vzlyky
slzy co stékají věští snad
život jiný, bez pomocné ruky.

Život vepsán do prázdných linek
hladce si běží mezi ostny
a z rozmatlaných plastelínek
stavíš si domeček na sny.

Proč to tak bolí
když zklameš sebe samotnou
proč to tak bolí
jen hlava v polštáři běží tmou...

Svět zas se zhroutil
všechno ti padá
chtěla jsi všechno
růže uvadá.

Svět není, je jen temnota
co leskne se v slzách svíček
padajících pomalu
z uslzených víček...

Sami si život řídíme
sami si život ničíme
sami si život bereme...
Autor mauvais-ange, 14.06.2008
Přečteno 263x
Tipy 7
Poslední tipující: Charibeja, Pišák, Dilla, Psavec, Simísek
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

děkuju :)

16.06.2008 00:00:00 | mauvais-ange

líbí

To je děsně pravdivý, že člověk sám je jediným soudcem a jediný si dokáže ublížit. Nejvíce mě bolí, když vím, že jsem ublížila, že já jsem něco udělala špatně, protože jedině sama za sebe nesu odpovědnost... krásně napsané, jdu číst tvé další:)

15.06.2008 16:26:00 | Dilla

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel