Sedmého

Sedmého, to vždy byl den medový.
Co dál? Kdo, kdo napoví?
Ta žena v bílé róbě,
nebo ten, co stojí opodál,
dá šach mě či Tobě?
Mat je, až když padá král.
Život, to však nejsou šachy,
pravidel tu není moc,
každý máme vlastní strachy,
někdy den a jindy noc.
Je sedmého a venku končí dnešní den,
těším se na další, co přinese?
Nechám si zdát krásný sen,
snad do ráje mě zanese.