Druhá šance

Druhá šance

Tma prostupuje moji mysl
V ticho se ztrácí hlasy
Co říkal jsi to za nesmysl
Když hladíval jsi moje vlasy?

Slunce již zapadlo neznámo kam
Krajina pustá, osamělá
Teď náhle jak by potemněla

Ležím a zkouším si vzpomenout
Jaké to dříve bylo
Či bylo by lepší zapomenout
Dobu, kdy na světě mi ještě bylo milo

V zrcadle pěkná dívka se směje
Oči jak pomněnky modré
V srdci jí radostný hlásek pěje
To časy byly ještě dobré

Co stalo se?
Nohy mé z cesty sešly
Do života mi nesprávní lidé vešli

Prášek bílý
Nahradil mi dlouhou chvíli
A noci plné hříchu
Zkrotili mou pýchu

Kam se ztratila
Ta dívka mladá, nevinná
Již nikdy se nevrátila
Svůj úděl navždy proklíná

Co říkal jsi to za nesmysl
Když hladíval jsi moje vlasy?
Prý život že je plný krásy?

Všichni, kdo ještě mi zbyli
Zády se ke mně otočili
Sama teď jak troska bloudím
O kousek jídla na ulicích loudím

Kde je to děvče, co znal jsi jí dosud?
Tak tohle měl být její pravý osud?
Ležím a s posledním výdechem vydrala se mi slova
Kéž bych já druhou šanci dostala znova…