Smrt (aneb má verze žiletky)

V ruce žiletku držíš,
nad něčím přemýšlíš.
Život na vlásku ti visí,
dříve než to někdo zjistí
nebude už nic ,co by tě sralo,
jakoby se nic nestalo.

Nikdo nebude se ti smát ,
jen chvíli musíš v krvi stát.

Řízla se silně; žiletkou tupou,
kapičky krve na svět se hrnou.

O smrti rozhodnout včas ses mohla,
myšlenku na smrt všaks nepřemohla.

Červená tekutina na zemi se rozprskla,
poslední minuta tichem se roznesla.

Proč to udělala,nikdo neví
snad se někomu její duch zjeví.

Nechala po sobě velikou spoušť;
na zemi v koupelně je krve louž.....

---