Setkání s panem Bachem

SETKÁNÍ S PANEM BACHEM

Klepu, klepu na dveře
Barokního domu
Cítím, jak se peče husa
Paní domácí.

Přijde mi otevřít
otravný sluha
bezduše koukám
na tu krásu.

Všude kytky, keře a klid
je odpoledne 1750
s mou otázkou na pana Bacha
snad mám jít dál.

Svíce planou po chodbě
pokoje zejou ve tmě
ještě se zeptat musím
kde je Johann.

Je u sebe, praví žena -
- Anna Magdaléna, té dal on své noty
jdu za ním
s prosbou a úctou jedinou.

Bach sedí
svým perem píše tóny
které rozezní brzy
varhany kostelní.

Vrhne na mě nevrlý pohled
prý co tu chci, že ruším
řeknu, že chci skladbu
pro nejmenší dítě, mistře.

Bach sedl, přeruše práci,
složil mému malému
nejhezčí menuet
pak uprostřed léta
mistr zemřel.