MODROŠEDÉ NEBE, 8.1.2008
MODROŠEDÉ NEBE, 8.1.2008
Anotace: Trochu starší báseň, o jednom velikém smutku, který v mé tvorbě celkem vyčaroval asi 42děl... Samozřejmě jsem sem dala jen některá z nich- ostatní jsou natolik "zasněná" a "mimo", že je sem dávat radši nebudu... NAvíc je to již nějaká doba. Už nejsi.
Sbírka: Stříbrným stéblům...
Nebe
Padá mi nad hlavou...
Modrošedá je hladina
Tvých očí
Po níž loďky mé touhy poplavou
Modrošedý je led
Tvého Srdce,
Má krev se stala jeho potravou...
Modrošedý je smutek
Můj
Když při pohledu na Tebe
Vzpomínky vyplavou...
Jako třísku z oka
Nesou je s sebou slzy...
Chci být s Tebou
Sama
Brzy...
No tak!
Tlačí otlak bolesti...
Přelep ho svou náplastí...
Pro mě...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
ou...
ale hezká... :-)
někde jsme četla..."šedé oči>> něžné, ale nezadívej se do nic" ... :( :(
11.10.2008 23:02:00 | Anič
Budem v ní pokračovat?... ;)
Jak ty aktivisty znám, určitě nám to přes prázdniny přetřeli...
Ale my se nedáme...
Napíšu tam něco, co je posadí na... záchodové prkýnkoO:)
KLasicky...
31.08.2008 18:27:00 | Helena Buchtová
naše skvělá, báječná, úžasná "záchodová poezie" ;-) :-*
to je jedna z tech, co se mi hodne libi...:-)
01.08.2008 18:18:00 | B.a.r.b.a.r
konec je dobry, dobra tecka, jinak na me je tam moc toho OU..ale spatne to neni
22.07.2008 09:50:00 | saddova