Otazník nad opilcem

Neznáš ji
a přec víš,
že jedinkrát s ní,
potkat se smíš.

Schovaná kdesi,
čeká na tvou chybu,
až snad jednou,
utopíš se v lihu.

Zná tě dobře,
jak matka dítě svoje,
jen s rozdílem,
že tahle bude tvoje.

Tečku má u tebe,
ve smutečním listě,
avšak ty máš štěstí
- jsi na prvním místě.

Kdo nejvíc na tě myslí,
to je právě ona,
už nikoho nemáš,
však nikdys nebyl doma.

Věř, už brzy...