Odejdi můj příteli se zlomenými křídly

Spáleným vřesovým
toulám se, smyslů zbavená
nikomu nepovím,
proč cítím se životem znavená.

Možná jen tobě, mé ptáče se zlomenými křídly
možná jen tobě, protože jsi tu vedle mně, neodcházíš, neloučíš se se mnou
možná však ne, jednou snad odletíš, podívat se kde jiní ptáci sídlý
možná však ne, protože někdy ti budu muset říct jen leť dát ti své sbohem a ty zanecháš mne tu opuštěnou a temnou

Pak budu se znovu loudat
spáleným vřesovým
a to co mne tíží,
to nikomu nepovím

Snad bych to řekla tobě, můj bývalý příteli
byl bys tu se mnou a naslouchal,
snad bych to řekla tobě, kdyby nepřišel čas, který nás rozdělí
řekla bych ti to, a věděla že ty bys mne poslouchal...

Kdybys tu byl, vykreslovala bych tvé rysy tmavou tužkou na bílém papíru,
kdybys tu byl, hrála bych tvou píseň na klapky klavíru

Kdyby jsi zůstal, můj příteli, mé ptáče se zlomenými křídly,
znovu bychom se nad spáleným vřesovím míjeli a povídali si o tom, kde jiný ptáci sídlí.

Nezůstaneš, přišel čas, musím ti říct běž můj příteli, múj smutku
nevracej se nazpět zas, odejdi a zapomeň...