Myslela...
Anotace: moje úplně první básnička.. psaná.. eh ve 14-ti?
Myslela, jak šťastný život nebude,
když začne se snažit
Avšak u to nejde, nejse zpět.
Každým dnem trocha její krve odbude,
už nenávidí celý svět.
Myslela, že vzdát se toho dokáže,
že odešlo to nutkání.
Jenže jakmile se před ní nůž ukáže
bere ho do dlaní.
CO se skrývá pod jejím šatem?
Ač chce - nebo nechce.
Jen kůže bez chyby?- To se matem.
Krvavé rány a nejen lehce.
Někdo k ní přichází, bere jí nůž.
Pomalu se k ní sklání a říká:
Miluji Těm nedělej to už.
Dostane ji z toho?
Už nikdy více znova?
hmm to ví jen ona sama.
Teď tu sedí beze slova.
Komentáře (0)