Realito...

průchody žití
dlouhými nehty
rozervané
snílkům odemykáš

do dveří
z našich nočních
můr
směle vnikáš

z temných oken
jež dítě míjí
žluté zuby
ceníš

v drápech dospělých
z nichž chlad čiší
dětství zchřadlé
držíš
realito

v měšcích lakomců
dětské chvíle
se vzpomínkami
chráníme

kolem nich
v srdcích
pevné mříže
stavíme
proti ní