Sobotní ráno

Je sobota ráno,já budím se sama.
Budou tak prázdná každá sobotní rána ?
Včera s tebou mi bylo fakt krásně,
je to jako před chvílí,pořád vidím to jasně.
Proč už tu nejsi,vedle mně neležíš ?
Snad jsi se urazil, nebo mi nevěříš ?
Stále jsem ti věrná,to přece víš,
Ale proč už mám pocit,že nikdy se nevrátíš ?
Vrat se prosím zpátky,aspoň na jediný den,
chtěla bych se zase smát a dosnít si svůj sen.
Slunce prudce svítí, já ho však nevnímám,
Srdce mi puklo žalem a já láskou umírám.