Labutí stest

Jako malé šedé mládě nalezena,
bez levého křídla k lidem odnesena.
Vyrůstala v krasavici bílou,
v lidskou atrakci milou.

Jako dospělá po něčem víc toužím,
a snad proto se neustále soužím.
Pěji po večerech píseň smutnou,
čekám, kdy mi krček utnou.

Chybí mi svoboda, křídel volnost,
znám jen klec a svornost.
Tak otevřete ty dveře, já chci ven,
nevydržím tu déle než jeden den.

Čistý vzduch, řeka studená,
hnízda, kde končí slepá ramena.
Labutě a jiné ptáky poznávat,
šťastně úsměvy rozdávat.

A tak pěji a přemýšlím
nad tím mým neštěstím.
Chci jen roztáhnout křídla a letět…