Otec

Otec

Anotace: Ten, který si to nikdy nepřečte, protože ho moje tvorba prostě nezajímá...ten muj.

Okamžiky, myšlenky, vyřčená slova...
-minulost-
už nikdy nejde vrátit zpět
a proto se snažím...opravdu se snažím
dát ti šanci si uvědomit,
že se člověk mění
a staré pravdy dnes už neplatí.
Ale ty to nevidíš...
jako spoustu dalších věcí.

Jsem tvoje dítě...tvoje dcera!
Už ale nejsem to blbý stvoření,
co se věčně válelo u televize!
A stejně, jako tehdy
ani tedˇ nenacházím,
to co nemám...
tebe.

Znáš mě vůbec?
A znám tě já?
Jsem fakticky blbec,
že už jsem jiná.
Už nejsem malá holka!
Ale ani nezávislá žena...
vždyť to já přecí vím!
Ale pro tebe jsem a budu
navždy jen ta líná čubka
a pak prostě už nic víc...

Vnímáš mě vůbec?!
///Nebo vidíš jen to neumytý nádobí?///
Halooo! Jsem tady!
Postrádám tátu, tati.

///To proto, protože mě neznáš.
A nejhorší na tom je, že ty to nevíš.///
Autor Demotivovná Dezorientace, 29.08.2008
Přečteno 290x
Tipy 6
Poslední tipující: Psavec, Bíša, Holis, igniss, Churry
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Churry to píše dobře. Asi myslíš nezávislá...

29.08.2008 20:05:00 | Bíša

líbí

Všude to je-někdy je slunko a někdy stín...stejně tátu miluješ,jako on Tebe a všechno zlé určitě přejde:o)

29.08.2008 18:51:00 | Holis

líbí

Kočičko, je to tak zlý, nebo jen nemůžete najít stejnou strunu??? Přijmout dospělost svých dětí je stejně těžké, jako přijmout přízemní lidskost svých nedostižných rodičů... U tebe cítím problém... Ozvi se, chceš-li... "o)

29.08.2008 17:20:00 | Churry

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel