Sonet o mé beznaději
Sonet o mé beznaději
Anotace: Proboha...je to fakt příšerně černé a pochmurné, na druhou stranu to má přesně takovou formu, jakou to má mít. PO technické stránce se mi to fakt povedlo, i slovně, ale ta atmosféra, ten ráz!!:(
Sbírka: Co zahlédla sova
Topím se v bažině po okraj přízraků
plné, jak v končině, kam slunce nesvítí.
Zchvácená neštěstím vykřičím do mraků
svou bolest bezednou a jak chci zabíti.
Nůž klouže zpod prstů zmazaných olejem,
každou z mých ostrých ran nepřítel zachytí.
Ale ne..vždyť my si žádnou smrt nepřejem..
(Jen mě tak trápí, že nemůžu zabíti!)
Ta bolest ve mně strašlivě klove,
v zrcadle vidím jenom stín.
Chci spatřit vědro voňavé krve
a potom ať anděl cherubín
z vytrhlých pírek zažehne plamen,
zazpívá pohřeb, zašeptá "amen".
plné, jak v končině, kam slunce nesvítí.
Zchvácená neštěstím vykřičím do mraků
svou bolest bezednou a jak chci zabíti.
Nůž klouže zpod prstů zmazaných olejem,
každou z mých ostrých ran nepřítel zachytí.
Ale ne..vždyť my si žádnou smrt nepřejem..
(Jen mě tak trápí, že nemůžu zabíti!)
Ta bolest ve mně strašlivě klove,
v zrcadle vidím jenom stín.
Chci spatřit vědro voňavé krve
a potom ať anděl cherubín
z vytrhlých pírek zažehne plamen,
zazpívá pohřeb, zašeptá "amen".
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.