Noční chodec

Voda se valí dál a dál,
v dáli zní divokých koní cval.
Žlutý pán v hladině se vzhlíží,
občas mu hvězda cestu zkříží.

Se sluncem kouzlo noci opadá,
je to fakt či ňáká záhada,
že se den střídá s nocí,
že mám ten zvláštní tísnivý pocit,
okolo sebe stavím zeď,
včera bylo včera, teď je teď.

Kdo ví, kam se zas zítra poženem,
ty, kdo jsi bez viny,hoď kamenem
po dívce, která je slepá,
po dívce, co pokoj ti nedá,
po té, co máš tak rád
a kvůli níž nemůžeš spát.

Bezradně koukám na měsíc,
pomalu svítá
víc už nic...