Smutek

Ruku v ruce
jak Jeníček s Mařenkou
v noci v lese jdeme.
Kříže stromů ční do výše
a nám je dobře. - -

Bohužel není tma
a my jsme
tam kde vždycky,
jenom ne v lese
a už vůbec
se nevedem´ za ruce.
Sedím si bez fantazie
a něco mi chybí
doufám že ne někdo
už pár týdnů nebo snad měsíců
Všechny mý "já"
se někam rozprchly
a tak jsem zůstala sama-
a navíc se mi zdá
že je to sotva včera
co jsme se viděli...

Záš se mi až příliš dlouhej čas.
Dnešní ráno
nevykoupí pochroumanej den
i kdybych tisíckrát chtěla
Dnešní ráno nevykoupí
tyhle spadlý okamžiky
Je pozdě na návrat.