Světlo

Dnešek jsme v myšlenkách strávili,
každý sám v sobě se jen nořili.
Tu noc mě stesk naplnil,
ve chvíli jsem pochopil.

Že smutně svítí hvězda má,
že samotě se odevzdá,
že všeho dost dnes má,
že v sobě se nevyzná.

Jenže její světlo mě změnilo,
jen za ní samotnou mě vedlo.
A tak bez jejího svitu strádám,
špatný pocit bez něj mám.

Strach, že se ve mně něco rodí,
to, z čeho se jen slzy roní.

Stejně jdu dál.