konec naděje

nezpravil
nezacelil
rozerval
rozbil

Ó jak krutá zdá se být pravda
sedím a tuším že je to má smrt

pocity polikám cítím nenávist
ne k tobě šedivá k sobě jen sám

ztratilas barvu tvar i tvůj lesk
jen vzpomínka zbývá uletět chce

rozpoutals peklo říkám si chmuře
udělals chyby a to je tvůj díl

naděje pohřbena hledá svůj úl
na noze kamenem ke dnu stoupá

dosáhla cíle kde nechám ji tlít
vartuji novou co získá si tvar

věřím
čekám
přežívám
přemýšlím...zda novou budu ji chtít?!