Dott- Ze hřbitova / Mramorový Anděl

Vítr si s jejími vlasy pohrává
A ona se dívá na starého anděla z kamene
Který na jednom hrobě postává
A polámaná křídla mu vychází z ramene

Anděl tam od věků stojí
Dívá se na jedno místo
A s hrobem zarostlým ho pojí
Jen další kámen. On ví to

Je součástí těžkého mramoru
A odlétnout nedokáže
Navždy bude hrob u javoru
Andělovi jenom zátěž

Dívka litovala anděla
Ale udělat nic nemohla
Aby se trápil, nechtěla
A ráda by mu pomohla

Však anděl kamennými ústy se usmíval
I když plakat si přál
Smutný byl když se nikdo nedíval
A dívku tím oklamal.