Setkání se smrtí

Pocit samoty mě tíží,
mé starosti jak nůž se zařezávají.
Ticho se kolem mě plíží,
jak když mrtví z hrobu vstávají.

Už už cítím chlad,
studený pot mé čelo rosí,
temný stín již dostal hlad,
a mé sny náhle kosí.

Není zde nikdo, kdo mi pomoc dá,
kráčím cestou do Pekla.
Život není lehký, jak se zdá,
a teď po mě chce, abych klekla.

Abych klekla a navždy se vzdala,
duši svou ďáblu abych upsala.
Smrt si mě již vyhlédla.
Ona povstala – a tvář mou shlédla.