Spolu

Slunce nad námi svítilo,
když spolu jsme si hráli,
spolu jsme ráno vstávali
a večer usínali.

I hračky jsme měli,
a jedna pro druhou dokázali žít,
stačil jediný pohled,
a mělo to tak být.

Předali jsme si tajemství svá,
ten pocit,
každý z vás zná.

Po čase,přišel zlom,
a my jsme se odcizili.
Nenajdem cestu k sobě,
přes všechno úsilí.

Jsi tolik blízko,
a přece k tobě cesty není,
i když jsi hodně ublížila,
jak najít cestu k usmíření?

Já ač se směju,
srdce mám rozbité na malé kousíčky,
co způsobilo tvoji změnu,
ptám se teď v duchu sestřičky.

Dávno jsem vzdala,
že někdo mou snahu ocení,
na tomhle citu k tobě,
přesto se nic nemění.

Kde bere se tahle nenávist,
která v tobě klíčí,
já volala mockrát o pomoc,
však nikdo neslyší.

Pořád však věřím,
že příjde,cos mi vzala,
nic už nebude jako dřív,
pouta přátelství se přetrhala.