Slunečný den...

Pozorovala jsem motýlka.
Tak lehce, tak sebejistě
a cílevědomě proplouval vzduchem.
A jeho křidýlka
v barvě tmavě hnědé černě
mě uchvátila a sebrala mi dech svým temnem.

A poté, co omámil mě
a zábran naprosto mě zbavil
tak navždy opustil mě,
aniž by se jakkoli rozloučil.

Najednou tu nebyl
a já si uvědomila,
že to byl přenádherný motýl
a já jsem jen malá otrhaná bylina.