Slzy života

Kapky deště
dopadají z nebe
na její tvář.
Ona je chytá
do dlaní
a posílá je dál.

Najednou pronikne
bouřkovými mraky
slunce zář.
Vysuší nebeské slzy.
Ten nahoře
jako by se smál.

Bere život
těm malým lidem,
kteří se krčí u země.
V prachu pouští
bez vody
na níž čekali.

Ona chtěla,
chtěla jim jí dát.
Upírají k ní oči-němě.
Nemůže nic udělat.
Umírají.
Už se mu vzdali.

Nemůže se dál dívat.
Zavře oči.
Najednou propukne v pláč.
Padající slzy
se vpíjí
do vyschlých rtů.

Znovu jim dala život,
ale nečekala,
že navrátí se osudový hráč.
Mohl by vše změnit.
Leč dívá se jen
a nechá je napospas budoucích dnů.