Neztrácej naději...

Jak je to dlouho, co jsem tě viděla se smát?
Těch chvil nebylo právě málo,
Co mohli jsme se vídat a spolu si povídat…

I z těch krátkých chvil však vidím,
Co mnohým očím stále skryto,
Něco tě trápí, to prostě cítím,
Chtěla bych pomoct, dovol mi to.

Lehce to nepůjde,
Když v holky ztrácíš důvěru.
Trvá, nežli mi to dojde,
Než do skutečnosti se proberu.

Kéž uvěříš, že nejsou všechny stejné,
Jak ty, které tě ranily,
A nepoddáš se chvíli beznadějné,
Neztratíš veškerou naději.
Že láska skutečná už není,
tak lepší je bez ní žít,
však upadla u tebe v zapomnění,
cestu nechceš si s ní překřížit…