Žít není vše...

Pro přátele jenom žila,
byli víc, než rodina,
za přátele by život dala
a to málem spravila.
Nevěděla proč to dělá,
v srdci ji bolest mučila,
brzy však všechno pochopila,
už ví, proč se tak trápila.

Doufala, že se to spraví,
aniž by pravdu odkryla,
zmohla se jen na lhaní
a pravdu jenom zakryla.
Každá lež ji v srdci bolí,
ona nechce nikomu lhát,
jednou tu správnou cestu zvolí
a pak se už bude jenom smát.

Ten kdo newí, ať si soudí,
neví, jakou měla náladu,
když pláče sama,v hlavě prázdno
a svět ji padá na hlavu.
Vy soudíte jen podle vzhledu,
dovnitř jí nikdo nevidí,
dny už dávno nejsou z medu,
štěstí druhým závidí.
Z ruky se jizva za čas ztratí,
ze srdíčka však nezmizí,
za chyby se prostě platí
i když se jiná možnost nabízí.

Když srdce už dál nemůže
a v hlavě velký zmatek má,
ví, že někdo jí vždycky pomůže,
ví, že tady někoho má.
Tvůj život byl její
a její byl tvůj,
teď už ví,
že měla žít jenom ten svůj.
Nechce hádky, nadávat neumí,
nechce slzy, nemá ráda pláč.
Ona všechno pozdě pochopí,
teď už ví, co byli ti lidé zač.

Měla je ráda víc než sebe,
jim to ale bylo málo,
chtěli přinést modré z nebe
i kdyby život ji to stálo.
Když už byla skoro u nebe,
že dotknout se ho dalo,
v tom vzpomněla si na tebe
a v tom se to stalo.

Ten žebřík, co stavěla si k nebi,
se zlomil a ona padala rovnou k zemi.
Věděla, že narazí,
ten pocit už nechce nikdy mít,
srdce jí bušilo, slzy tekly po tváři,
v tu chvíli už prostě nechtěla žít.
Její život pro ni skončil,
ona nevěděla, kam jít,
ten život se s ní loučil,
ona myslela, že tebe už nemůže mít.
V hlavě měla jen trápení,
v srdíčku necítila ani tebe,
ty dny byly pro ni mučení,
málem ztratila sama sebe.

Den za dnem jako voda plynul,
své city cítila stále míň,
smích s pláčem v jedno jí splynul,
co nevěděla,teďkom už ví.
Myslet, že víc přátel má,
to velká chyba byla,
teď ví, že jen tebe má,
ona pozdě to pochopila.

Cítila prázdnotu,
ty nevědělas jak jí je,
ona bloudila sama temnotou,
kde strach a smutek panuje.
Když víčka jí ztěžkla
a dýchat přestala,
ty včas si k ní přišla
a ona znovu žít začala.

Její život nabral nový směr,
teď nové přátele má
i když má srdce plné děr,
tak nový život zažíná.
Zase pro přátele žije,
zase jejím světem jsou,
velký rozdíl ale tu je,
tihle ji NIKDY nezklamou.