Tělo bez duše, duše bez těla

Dneska jsem pověsil svou hlavuna hřebík
zdála se již taktrochu těžká
A s dutým krkem, tak jako býk
narážím do zdi - je samá tečka
od krve která mi dávno již ztuhla

Pak jsem zas nasadil svou hlavu prázdnou
a pro změnu odložil své tělo
tak hlava mi spadla na zemi chaldnou
Ptáte se proč? Tak...se mi chtělo

Tělo mé bez halvy brouzdá se pokojem
a duše odlétá skrz dutý krk
Bez očí na hlavě nevím kde valstně jsem
však po hmatu našel jsem svůj psací brk

A zbytkem krve jsem naškrábal vzaz
pro všechna stejná těla bez duše:
"Odložte halvu i tělo, zlomte si vaz
Proč? Hnedka vám bude líp, jednoduše..."