Dott- Zoufalá Sebevražda

Opadlo nadšení ze stromů života
Ten můj svět ovládá teď už jen samota
Je podzim, slzy mé do prázdna prší
O tom mém trápení nikdo netuší...
Jen malý kousek mě dělí od smrti
Ta tíha všech hříchů mou duši rozdrtí
Stačí dva tahy a život je pryč
Buď si tu dál, klidně si křič !
můj život končí, má to tak být
prostě už chci, jen sama snít
Bude to moje vysvobození
Nic pro co bych žila , na zemi není.
Je mi tak těžce, spánek mě přemáhá
hranici úvahám mi nikdo nedává,
Přemýšlím, jak bude na druhé straně
Mezi životem a smrtí,stojím na hraně.
Nevím kam jít, život mě sral,
Celou tu dobu si se mnou hrál,
Smrti se bojím, mám velký strach,
Překročit ten velký dřevěný práh,
Jsem zase zoufalá, nevím co dál !
Život teď vypadá, že mi to přál.
Koukám se smrti, do bledé tváře,
Vidím v ní, z života všechny ty lháře.
Chytám jí za ruku, vede mě dál,
Život se kouká, teď se jen smál.
Otočil se a odchází pryč…