nj... z domova noclehárna
jseš úplně nekonečná zásobárna témat a všechny jsou živý, zase žasnu
21.11.2008 18:36:00 | drsnosrstej kokršpaněl
"Zkapalněný nepokoj
se změnil
v jedovatý plyn.
Je všude tam,
kde bylo doma."
..uf, takhle přesně to bylo..
a najednou už nešlo dál..ani kdybych sebevíc chtěla..
kalich (bolesti) přetekl a zaplavil..trvalo rok, než
jsem se ze své závislosti na "novém domově" dostala..
tahle báseň mi připomněla ono uvědomění, že takhle už
déle ne; a ten pocit dušení..jednoho loňského jarního rána...
19.10.2008 18:03:00 | Andrea Vatulíková
A jej..to je nejvyšší čas začít opravovat mosty rodinných vztahů, ať se nezřítí...
Vzpomněl jsem si na úvahu Daniela S. o ostrově, o tom bychom mohli dlouhé hodiny polemizovat :-)
30.09.2008 18:29:00 | Chancer
to je blbe, taky sme doma meli takove obdobi,ale uz je to fuc,
tip mas, je to dobre, skoda jen za ten obsah
30.09.2008 11:16:00 | saddova
ST! dávám za obsah a napsání, nikoli jistou bolest, možno aj takový, jakoby vztek, že se totoc děje. Dílko mluví samo za sebe, čili není už potřeba nic dodávat. Nikomu to nepřeji.
30.09.2008 10:08:00 | NikitaNikaT.
Pokaždé vracíme se znova
do domů - někdy bez domova.
( i roboti se příčí NNE)
30.09.2008 09:08:00 | Marfuša
Fantastická přesnost vyjádření pocitu, který nechceme nikdy zažít, tak proč najednou poznáváme, že už jsme ho někteří byť jen na okamžik prožili...
30.09.2008 07:33:00 | Lorraine
Tvá báseň mě zasáhla, vracet se někam, kde doma už není doma a být snad na obtíž? To se člověk pak musí příjít zbytečný, navíc, nebo cizí. Kde není láska a nikdo na nás nečeká, tam se přece člověk nerad vrací. Je to hodně smtné.
30.09.2008 06:57:00 | Selča