Čekám na pravdu která nebolí

když ukážeš celou svou duši
zbude ti snad jediná kapka citu?
když uzavřeš celé své srdce
zbude ti snad jediný záblesk zášti?
když splníš svůj poslední podvědomý sen
zbude ti snad důvod znovu dýchat?

udělala bych ti jedinou věc
když možnost dát jen nepoznané
když možnost dát jen co není mé
a vzít jen to…co ty opravdu jsi

mohla bych se zastavit
pro poslední utěšující slovo
mohla bych nastavit dlaň
a stáhnout tě sebou

snad mohla bych prodat svoje zoufalství
proniknout ti jím až pod kůži
a zničit poslední zbytek falešného svědomí

mohla bych brát
ale svět se otáčí příliš rychle pro plnění kapes
a hlavně vím
že na oplátku
nedostaneš ani kousíček ze mě
nedávám

/záblesky posledních mračen
každý z nich tak bezprostředně
odráží šeď či jasnost našich očí

abychom nezapomněli
jak ledabylým odleskem jsme noční touhy/